V sobotu odpoledne opouštíme Avignon a míříme na velký nákup do místního obchoďáku E.Leclerc. Jsme úplně u vytržení a dostáváme nákupní horečku. Tolik nádherné zeleniny a ovoce jsme snad viděli naposledy v Americe. A je to navíc za skvělé ceny... Strávíme v něm dobrou hodinu.
Bohužel s Marianem neodhadneme únavu Viki a když s ní jdu zkusit, jestli v místním McDonalds nedělají ledovou kávu nebo Frappe (nedělají), uvidí tam dětský koutek a když zjistí, že jí do něj nepustíme, dostane chudák děsný záchvat vzteku, který skončí tím, že se celá třese u mě na klíně a pak někdy kolem pěti odpoledne usíná vyčerpáním.
Spí snad do sedmi. Zastavujeme tedy na odpočívadle u dálnice a dělám k večeři žampionovou polévku a mrkvový perkelt a Viki už je zase jako sluníčko.
Po večeři jedeme dále téměř do 23:00, kdy najdeme místo na přespání u místního rugby hřiště ve vesničce Douzens.
10 metrů z něj je výhled na Carcassonne a Marian nás přijde ještě vytáhnout z postele, protože nad Carcassonne probíhá právě neuvěřitelný ohňostroj.
Ohňostroj ve tvaru medúz a palem jsme si s Viki prošvihly, ale stihly jsme aspoň obří červená srdce. Bohužel to opět vede k tomu, že pak Viki ne a ne usnout a usíná až někdy před půlnocí.
TOP zážitky:
Ida, Marian: ranní cvičení v Avignonu, množství zeleniny a ovoce, druhů uzeného lososa, druhů sojových smetan atd. v obchoďáku E.Leclerc (později zjišťujeme, že to bylo asi jen tady v tom E.Leclercu u Avignonu, protože v dalším u městečka Foix už jsme ze stejného řetězce řádně zklamáni)
Viki: ranní chvilka s dětmi španělských “sousedů”, pobíhání po obchoďáku a spousta nových věcí k očuchání, ohmatání (nahánět ji po obchodě byl věru zážitek)
