V úterý 31.7. až do oběda si ještě užíváme pohody na "parkovišti" v Pyrenejích. Se snídaní si dáme klasicky na čas, Marian s Viki pak jdou k restauraci La Sarra pro vodu zatímco já při poslechu CD koupeného na festivalu v Avignonu umývám nádobí a uklízím bydlík. Než se vrátí stihnu ještě navařit z bydlíkových zásob k obědu kuskus s cibulí, rajčaty a cuketou a po obědě vyrážíme už dále směr Atlantik.
Odpoledne Vikča spí po cestě v sedačce. Marian zvládne naplnit konečně na jedné benzínce bomby plynem, protože zjevně se ve Španělsku LPG moc nepěstuje, takže jsme takovou hodně dlouho hledali. Viki tentokrát zvládá cestu celkem v pohodě i bez mého vymýšlení aktivit a her, protože dnes nám končí Marianův datový tarif a tak přes youtube pouštíme donekonečna Prasátko Peppu v angličtině a nakonec opět i Tři oříšky pro Popelku.
Na noc zakotvíme v městečku Elorrio na Stellplatze. První srpnové ráno se jdeme podívat do jeho centra a koupit žetony na vodu. Nakonec zjišťujeme, že se vydávají na místní policii zdarma. Pan policista, kterého si umím představit jako hodného strejdu z Ladovy pohádky vysedávajícího v hospodě u piva, sedí za stolem, u kterého má v policích vyskládány evidentně všechny možné předměty, které kdo kde našel a odevzdal je zde pro případ, že by je někdo hledal - počínaje mnohými klíči od bytu i aut a konče koníkem a Barbie.
Uděláme rychlý nákup v místním zelinářství-ovocnářství, dáme na náměstí kafe. A hlavně navštívíme místní impozantní goticko-renesanční kostel de la Purísima Concepción, která nás zaujme mohutným zlatým oltářem.
Kromě něj má také další boční oltář, mauzoleum Sv. Valentine Berrio-Otxoy, který se v Elorriu narodil, znázorňujícím slony (opravdu jsme byli střízliví). Jak jsme se posléze na webu dočetli, design oltáře vznikl v roce 1906, kdy na něj vypsána něco jako "architektonická soutěž".
Na Stellplatzu ještě uvařím špagety s cuketovo-smetanovo-česnekovou omáčkou a poté, co Marian udělá veškerý camper service vyrážíme dál.
S Viki hrajeme "po svém" pexeso s písmenky, Dobble a tak nám cesta jakžtakž ubíhá. Vikča cestou taky napíše/namaluje dopisy dědečkovi, babičce, prababičce i tetě a vůbec se ji snažím zabavit jak jen to jde.
Cestou se stavíme na velký nákup doplnit zásoby potravin v supermarketu Lupa a na noc stavíme konečně u Atlantiku kousek za Santanderem na jednom z nejhezčích míst, kde jsme dosud stáli - z jednoho okna výhled na maják, z druhého na oceán.
TOP zážitky:
Ida, Marian: kostel v Elorrio a místo nocování u Santanderu
Viki: dětské hřiště ráno v Elloriu, chvilku hraní Dobble a psaní (malování) dopisů pro rodinu
