Pláž Mascarat nám doporučili Češi, které jsme potkali v Roquetas de Mar. První noc v oblasti jsme přespali ještě kousek jižněji po pobřeží, protože na Park4night psali, že na této pláži se v noci spát nedá. Jak jsme zjistili, dá...
Strávili jsme tady ovšem jen jednu noc, i když se nám tady celkem líbilo.
Plusy:
Mně osobně vyhovovalo, že šlo o kamínkovou pláž, bílé kamínky byly příjemnou změnou...
Příjemný a milý (i když dražší) bar na pláži s příjemným sortimentem nápojů i jídla, příjemnou hudbou a příjemnou obsluhou, přes den velké plus.
Poprvé jsme se letos koupali všichni tři a nejen Vikča na Adama a Evu. Skupinka nudistů si tady totiž udělala "nuda pláž" na kratší straně pláže měřeno od baru, zatímco na té delší byli už všichni v plavkách
Mínusy:
Na dně kousek dál od břehu bylo nepříjemné bahno. Nebylo moc příjemné v něm stát a i voda byla od něj celkem u břehu špinavá.
Ačkoli přes den byla hudba z baru dost příjemná a ne moc hlasitá, v tichu noci byla slyšet hodně až do cca jedné hodiny ráno, Viki se pořád budila a plakala...
Relativně hodně lidí.
Pláž u Villa Gadea
Na Costa Blanca přijíždíme ve čtvrtek 30.8. odpoledne a zaparkujeme na luxusním parkovišti nad pláží u pětihvězdičkového hotelu Villa Gadea.
Na koupání to už není, tak se jdeme jen projít po pláži a vzhledem k tomu, že Viki nemá moc dobrou náladu, strávíme chvíli i na přilehlém dětském hřišti, kde se nevyhneme drobné scéně.
Pak už si v klidu dáme jen drink v místním plážovém baru a jdeme si dát večeři z bydlíku na parkoviště, které je vybavené piknikovými stolky, takže zde i luxusně posnídáme.
Pláž Mascarat
Po snídani, tedy, jak bývá naším zvykem, před polednem, už vyrážíme směr Mascarat beach.
Tam vyrážíme na pláž, která nás hned potěší tím, že na pravé straně od parkoviště si založila skupinka převážně důchodců nudistickou zónu. Tak se přidáváme a k radosti Viki hrajeme s kamínky člověče nezlob se.
K obědu si dáme v Altea Hrabour Club na pláži špagety a panini a k tomu pivo a Vino Verano. Po marném pokusu o následné uspání Viki v bydlíku tady končíme s Vikčou samy opět na koktejlu. No, je to tady dražší, utratíme tady "majlant", ale líbí se nám to.
Jinak vstup do vody z té nudistické části není nic moc, kamínky a bahno a trochu řas a vody zbarvené bahnem, ale dál od břehu to celkem jde. A já si užiju opět trochu šnorchlování a tentokrát i směrem do přístavu napravo i trochu pohled na ryby a ježky. Samozřejmě se to nedá se šnorchlováním třeba na Hvaru, kde jsme byli s Viki v jejích dvou měsících, srovnat, ale tady ve Španělsku to bylo to nejlepší, co jsem pod vodou zatím viděla.
Večeri si sníme u piknikového stolu na parkovišti, kde, jak jsme zjistili v baru, se normálně spát může, jen se nesmí vytahovat stolky a židle jako na mnoha jiných místech ve Španělsku.
Viki pak chce mermomocí jít na další koktejl do baru, tak ji dáváme do Kibi v naději, že než dojdeme k tomu vzdálenějšímu na druhém konci pláže, usne. Ale chyba lávky, vydrží celou cestu vzhůru, tak se jdeme ještě projít nahoru kolem luxusního hotelu s bazénem s výhledem přímo na moře, až ke skále.
Tady objevujeme další dvě skryté pláže, teď na nich jsou jen na jedné tři rybáři a na druhé párek milenců, ale kdoví, jak to vypadá přes den. Obě jsou přístupné od hotelu pěšinkou.
Vikča je stále vzhůru a nedá si vymluvit ten koktejl, takže nakonec končíme opět v Altea Harbour Club a já si dávám Bahama Mama a ona nealkoholický Sunset Heaven nebo tak něco. Sbalí tady taky asi stejně starého klučinu, za kterým se sama vydá a on sice nejdříve před ní utíká, ale pak ho, jak bývá jejím zvykem, stejně Vikča udolá a už ji objímá a bere za ruku a koukají spolu romanticky na plamínek svíčky v noci na pláži.
Druhý den se tady zdržíme ještě dopoledne a po obědě už pokračujeme opět dále po pobřeží směrem k domovu.
TOP zážitky:
Ida, Marian: plážový bar (i když byl drahý, tak konečně bar na pláži, aneb, jak přežít "práci rodiče v režimu 24/7 v pohodě a klidu")
Viki: večer na pláži u baru s klukem jménem Diego (viz foto výše)
Zprávy pro rodinu a obdivovatele Viki:
Na Viktorce je vidět, jak moc ji chybí ostatní děti a taky už po těch dvou a půl měsících v bydlíku začíná opět tvrdit, že chce domů a do školky. Ráno v pátek 31.8. se u parkoviště "venčily" děti ze školky a Viki je dlouho pozorovala, než našla odvahu jít za nimi. Bohužel se však neosmělila a i po druhém pokusu o navázání kontaktu se španělsky mluvícími dětmi ze školky, to vzdala. Taky jsme ji v tom hezky nechali samotnou, aby se otrkala. Prý ale řekla "ola" moc potichu, takže ji asi neslyšely. I tak to pro ni bylo ale zpestření, je rozený pozorovatel, a vlastně jí potěšilo i to jen ty děti pozorovat.
Na Mascarat Beach vymyslíme pro Viki novou zábavu - jízdu na žralokovi - vozím ji na zádech s ploutvemi a šnorchlem a jsme obě spokojené. Je to takhle mnohem pohodlnější, než když ji člověk vozí s hlavou nad vodou.
Večer na pláži Mascarat se Viki nakonec po příchodu z baru dostane snad až v deset, jenže pak se kolem půlnoci vzbudí a já se jí ani nedivím. Hudba z baru je fakt hlučná. Musím s ní, bobkem, chodit venku v náručí, abych ji uspala. Jenže pak se znova vzbudí a asi jí je i v bydlíku vedro, a chce zase ven, tak si dáme kolečko venkovního uspávání v náručí ještě jednou. Hudba naštěstí v jednu ráno přestává.
