Ještě ze španělského Cadaqués si domlouváme setkání někde u Mnichova s mou kamarádkou a spolužačkou z gymplu, která tam nyní dlouhodobě pracuje. (Na začátku naší letošní cesty jsme s ní již absolvovali výlet kolem Walchensee.)
A tak Marian šlápne na plyn a z Cadaqués se rychle přemisťujeme do německého městečka Bad Tölz, kam přijíždíme v sobotu pozdě v noci.
V neděli si lebedíme na dece u řeky před bydlíkem, kde se k nám po poledni připojí Pepe, jakmile se proplete zácpou. Jsme tak nadšené z toho, že se vidíme a i Viki má radost (však taky tetě namalovala rovnou dva dopisy), že na plánovaný výšlap na hory vyrážíme až po druhé.
Pepe naštěstí naplánovala celkem nenáročnou trasu k Neureuther Hütte, kterou zvládne minimálně z poloviny ujít Vikča sama, protože se kousek přiblížíme autem. Vůbec se jí ale nechce spát v Deuteru a má energie na rozdávání.
Nahoře si dáváme my tři Weizenbier, Vikča horkou čokoládu a nějaké dobroty v horské chatě na zahrádce.
A užíváme si, že je stále ještě nádherné letní počasí a k tomu luxusní výhledy.
Dolů vyrazíme až po páté, Vikča je z Pepe úplně nadšená a blbnou spolu, utíkají dopředu a schovávající se cestou Marianovi za každý keř... A tak ji do Deuteru v zájmu toho, aby Pepe nejela domů až někdy v noci, musíme opravdu přemluvit.
V autě pak Vikča usne hned po sedmé večer, jak je unavená. Pepe nás ještě doveze k bydlíku a pak už chudák míří zpět do dopravní zácpy. My zůstáváme ještě do pondělí na Stellplatzu.
Druhý den vyrážíme prohlédnout si městečko, ale Viki zaujme dětské hřiště hned u Stellplatzu natolik, že na něm stráví zbytek dopoledne a do do města se dostáváme akorát na oběd.
Hřiště zaujme i nás, jednak tady mají zajímavou sestavu dětských houpaček postavených do kruhu, takže děcka na sebe při houpání koukají a to Viki děsně rozesmívá, a pak tady mají super loď s kladkostrojem, kterým se dá tahat štěrk nahoru a pak pouštět skrz "dalekohledy" zase dolů.
Oběd si dáváme v příjemné kavárně u řeky se jménem Love. V městečku, jehož historické centrum je celkem malinké, Vikča vyškemrá dvě svíčky v kostele a jeden kopeček zmrzliny. Nakoupíme v obchodě a jdeme zpět v naději, že dítě usne v bydlíku a ještě třeba stihneme jet na kole kolem řeky. Plán se nám však nezdaří, a tak po marném pokusu o uspaní Viktorky s ní jdeme jen tak na chvíli s věcmi na písek na ostrůvek v řece se válet a hrát si na její oblíbené vaření a restauraci.
Pak dáme v bydlíku večeři, s Vikčou jdeme opět na chvíli na hřiště zatímco Marian udělá camper service a odjíždíme na noc směr domovina.
TOP zážitky:
Ida: povídání s Pepe
Marian: setkání s Pepe
Viki: blbnutí s Pepe
